Reklama
 
Blog | Tereza Fantlová

Skopje otřesené 1963 a Skopje antické 2014

Dnes je tomu právě 48 let, co Skopje zasáhlo ničivé zemětřesení, ráno v 5:17. Asi 200 tisíc lidí přišlo o přístřeší a zemřelo jich 1078 a víc jak 3000 jich bylo zraněno. Skopji v troskách spěchal pomoci celý svět, jak ten východní socialistický, tak i západní, tehdejší Jugoslávie měla chytře kamarády z obou táborů. Na podzim před 48 lety se otázka zničeného hlavního města probírala i na zasedání OSN, kde plán organizované podpory obnovy získal zelenou. Humanitární pomoc přicházela ve velkém a Skopje bylo v mezinárodním společenství vyhlášeno jako Město Solidarity.

Ve Skopje padla spousta budov, naštěstí příliš neutrpěla nejstarší zástavba – zejména cenná *stará skopská čaršija v tureckém stylu a další *malá maala se starými domky.

Jak bylo zničeno skopské hlavní nádraží je vidět ve Skopji dodnes. Budova byla očištěna a dostavěna a její čelo ponecháno, dnes je v ní Muzeum města Skojpe. Přijít k Stara železnička stanica lze z hlavního Náměstí Makedonie po promenádním Bulváru Makedonie. Na průčelí stanice jsou hodiny, zastavily se při zemětřesení, posílám to dál, je na nich zastaveno přibližně čtvrt na sedm. V Muzeu města Skopje bude dnes otevřena výstava Setkání solidarity, která mapuje kulturní a sportovní akce, které se od roku 1964 rozhodla pořádat vláda ve jménu solidarity pro pozdvižení zničeného města. Do raných 70 let se konaly vždy od 26. července do *2.srpna.

Město po zemětřesení získalo nový urbanistický plán, který vytvořili Polák Adolf Ciborowski a Japonec Kenzo Tange. Parta japonských architektů se na veřejných i jiných budovách docela vyřádila: betonové střešní lilie na poště, divadlo podobné lyžařskému skokanskému můstku atp. Některé budovy jsou opravdu bizardní, ale dost se shodují s jinými stavbami, které vyprojektoval Kenzo Tange v souladu s metabolismem v architektuře – stylu z japonské dílny, který měl upozorňovat na živoucnost stavby a život v ní, byl flexibilní a otevřený dalším přestavbám. Dlužno dodat, že co nenaplánovali Japonci pro Skopje, doplánovali si Makedonci sami pro ostatní města– *některé památníky a muzea po celé zemi návštěvníka svými křivými tvary nechávají stát s hubou doširoka otevřenou. (na obrázku Univerzita Sv. Cyrila a Metoděje, Skopje)

Reklama

Nyní Skopje už víc než rok mění svou tvář podle *vládního plánu Skopje 2014, je to nový urbanistický kabát pro Skopje – asi by se hodilo říct spíš nová říza nebo tunika – plán je totiž, jak se v Makedonii říká, *antikizační. Ve Skopji vyrůstá spousta monumentálních staveb v antickém stylu, mnoho nových soch a památníků. Namátkou třeba nová budova filharmonie, Porta Makedonija – vítězný oblouk, jezdecká socha Alexandra Makedonského. Do nové výstavby ve Skopji teče spoustu peněz, má své příznivce i odpůrce, každopádně se ale město mění. *Animace plánu Skopje 2014 běhá po internetu už dlouho, nejprve jsem si myslela, že je to žert, ale nebyl, pak jsem se bála, jak to všechno bude vypadat a i když takovou výstavbu neschvaluji, byla jsem překvapená, že jednoduše vyrůstá větší město a k pěsti na oku to má naštěstí daleko. Tak ať jim to zase nespadne.

další hesla:

* http://www.youtube.com/watch?v=esOIrcy5A7E&feature=related Dobová zahraniční reportáž o zemětřesení.

*čaršija je stará obchodní čtvrť v turecky postavených městech, domky jsou malé, na sebe přilepené, většinou dvoupatrové – až se tomu člověk diví, ve Skopji se dá na staré čaršii nakoupit spousta tradičních výrobků od oblečení, domácí potřeby až po jídlo, taky se tak chodí dobře se najíst, nejlépe na sezení „pod stromem“ „pod drvoto“(o jídle zas někde jinde). Na čaršii jsou obchodně činní hlavně místní Turci a Albánci, před lety jsem slýchala od Makedonců, že tam nemáme chodit, teď je to naopak a to mě těší, čaršija je všech

*malá maala – maalo je makedonsky čtvrť, nebo i spíš takové sousedství, často se mluví o mém maalu, moe maalo

*2. srpna to je v Makedonii velký svátek, Ilinden, den sv. Ilji – Eliáše, v roce 1903 se na ten den uskutečnilo protiosmanské povstání, známé jako Ilindenské a v horském městě Kruševu byla vyhlášena republika, trvala 10 dní – ale o tom jindy, třeba na Ilinden

*o památnících starých i nových také někdy více, o tom, jak jsou poplatné době a ideologiím

*Skopje 2014 si zaslouží zvláštní pozornost, do ČR se informace už dostala: v minulém čísle časopisu Navýchod o něm psala Maria Mikesková, rozepíšu se o něm taky, zvlášť o ideologickém pozadí, ale zatím jsem ani neřekla jaká vláda antikizační plán pro občany vytvořila, nevšední zážitek ale určitě budete mít z ozvučené animace na YT http://www.youtube.com/watch?v=iybmt-iLysU . Hledat můžete i pouprávená videa s názorovým zabarvením. Kdo by si všimnul červeného dvoupatrového autobusu, ani to nebyla nadsázka nebo předvolená feature v grafickém programu – *doubledecker už ve Skopji opravdu jezdí, nicméně právě teď má dvou týdenní přestávku, neboť oba řidiči mají dovolenou – v dopravních podnicích tam totiž prosazují heslo, že za svůj stroj si každý ručí sám.

 

na okraj:

Při návštěvě ve Skopje na jaře jsem před vchodem do budovy Muzea města Skopje objevila taky vývěsní štít Kanceláře Svazu Titových levých sil, postávali před ním dva uniformovaní, ale zřejmě ji nehlídali, jenom se zastavili na kus řeči. V okolí nádraží, v hlušině, kudy si Skopjané zatím jen zkracují cestu, je taky spoustu kiosků nesoucích Titovo jméno a nabízejících tradičně hned po ránu *škembe čorbu a rakiji se salátem.

*škembe čorba je snídaňová držkovka a rakiji se salátem se naučíme správně pít někdy jindy.