Reklama
 
Blog | Tereza Fantlová

Klíčové slovo (Lekce 4)

V makedonštině, respektive v makedonské komunikaci, existuje jeden krásný zásadní výraz: „Ajde“. Ajde může znamenat téměř cokoliv. Ajde různě vysloveno má náladu, atmosféru, napětí nebo klid. Kdo umí Ajde správně říct i slyšet, může jedním Ajde vyjádřit celý vesmír. Porozumění Ajde je klíčem k proniknutí do duše lidí skrz jazyk, skrz slovo. Makedonské děti nejprve vysloví Ajde místo máma nebo táta.

Ajde může taky znamenat jen obyčejné „tak“, je blízko k anglickému „come on“. Ajde pochází z tureckého „hayde“ a má svoji obdobu v monoha jazycích na Balkáně. S Ajde se můžeme s lidmi rozloučit, ale můžem jím někoho i přivolat.

Na ukázku jak Ajde funguje v nepřeberném množství odstínů přikládám následující literární obraz:
Představte si třeba, jak brzo po poledni sedí statný taxikář na ulici u kafe na zahrádce kavárny vedle taxi stanoviště.
Je takový líný utahaný den v půlce května a Tole Taxikář si přimačkává límeček, aby si otřel do košile pot na krku a pak zase jedním prstem oblíždí v límečku, aby košili zpátky odlepil. V žlutém mercedesu přijíždí statný kolega Igor, vystupuje z vozu a míří ke stolku, kde se potí nad šálkem turecké kávy Tole.  Bezhlesně na sebe pokynou plešatějícími hlavami s černými brýlemi ve středu obličejů.
„Ajde!“ řekne první taxikář Tole blížícímu se kamarádovi Igorovi a upozorňuje ho z dálky pobízivým gestem na kávu. Igor hbitě zakroutí vzyčeným ukazováčkem a položí si ruku na břicho.  Polední kávu na dobré trávení už měl. Igor dosedá a jeho pohled spočine na krabičce cigaret. Tole zaklepe měkkou krabičkou o ruku a natáhne se k Igorovi se slovy: „Ajde!.“ Igor si nabídne. Tole se položí se zpět do křesílka a už jen z posledních sil konečky prstů posune po stole zapalovač, pro který se Igor musí natáhnout, až je slyšet praskání ratanového nábytku. Tole a Igor jsou zvyklí spolu mlčet z respektu k náročné práci, která člověka drží neustále na stráži a nedá mu opravdu se vyspat, ani kdyby celé dny nebyl žádný kšeft. Oba kouří. Přijde číšník a ptá se Igora jestli nechce taky kávu a nebo snad rakiji? Igor se na číšníka dívá upřeně, dokud ten neřekne:
„Takže jednu rajkijičku.“
„Ajde.“ Odpoví Igor. No tak dobře, když jinak nedáš…za chvíli přijde porce žluté kořalky. Z ulice mává elegantní paní s účesem na podpatkách a v okrovém kabátku. Hned jak si jí Tole všimne, se její pohyby náhle stanou strohými a panskými, klepe prstem na hodinky a ukazuje Tolemu pomalými, ale ráznými posunky ať už dělá. Tole vstane, protáhne a pomalu vydechne:
„Ajde…“ a mávne na Igora.
„Ajde čao“ řekne pevným hlasem Igor.
„Ajde, ajde,“ popohání panička Tole Taxikáře.
„Ajde u pič-u materinu.“ Pomyslí si Tole a zeptá se paní: „Kam pojedeme?“

Tak tomu říkám slovo! Ajdeeeeee!
Ajde čao.

Reklama

 

další materiály:
srbské ajde Zorana Radmiloviće http://www.youtube.com/watch?v=56nQAkfR8E8